Terapie tmou není příliš rozšířenou metodou u nás, ale věřte tomu, že se jedná o velice starou metodu sebepoznání, jež vychází z tradice yangtik, kterou praktikovali již mniši v Tibetu. Délka jejich pobytu trvala až neuvěřitelných 49 dní.
Terapie tmou je charakterizována dvěma hlavními principy, a to senzorickou deprivací a sociální izolací. Jedná se tedy o omezenou zevní stimulaci, kdy dochází k absenci smyslových podnětů z vnějšího prostředí. Pobyt je vhodný pro toho, kdo vnitřně cítí, že tma je pro něj vhodná volba a uvítal by chvilkové oproštění od okolního světa. Doporučená doba pobytu se obvykle pohybuje kolem sedmi dní, ale záleží na jednotlivci, zdali si bude chtít pobyt prodloužit či zkrátit. Krátkodobé působení je povětšinou vnímáno jako velmi přínosné. Během pobytu ve tmě se nám v mozku tvoří hormon melatonin, jež hraje důležitou roli ve střídání rytmů den a noc. Melatonin se tedy produkuje ve spánku a v zatemnělé místnosti, a proto se doporučuje spánek bez přítomnosti okolního světa (pouliční světla, lampičky atd.). Během pobytu ve tmě byla potvrzená zvýšená tvorba melatoninu.
Terapie tmou je především vyhledávána za účelem relaxace a sebepoznání. Dle některých výzkumů však navíc podporuje logické myšlení, schopnost učení, kreativitu a řešení praktických problémů. Mnoho autorů zmiňuje, že terapie tmou také napomáhá při léčbě závislostí (zejména alkoholu a kouření) a redukci hmotnosti. Dále má také pozitivní vliv na realistické pojetí sebe samého, autopercepci, změnu životních názorů a postojů, a pomáhá při pochopení vlastních emočních vzorců. Někteří vědci uvádějí pozitivní vliv na psychiatrická onemocnění, jako je například autismus, obsedantně-kompulzivní porucha a jiné. Dále se setkáváme s tím, že se zlepšuje fyzická kondice a celkově se posiluje imunitní systém. Tato metoda je také vhodná pro léčení únavového syndromu (CFS).
Přijďte zregenerovat svoji psychiku a na chvíli zpomalit uspěchané životní tempo!
