RECENZE I.

- Mohu jen doporučit. Příjemné prostředí, velmi milá a respektující péče a podpora. Katka 

 

- Velmi příjemné prostředí, super péče, výborná kuchyně. Strávil jsem zde týden plný úžasných zážitků a sebepoznání. Z tohoto týdne se dá dlouho čerpat. Určitě se sem vrátím. Děkuji moc.Spokojený klient

 

- Díky za laskavé přijetí, úžasné jídlo, tvoji přítomnost při společných rozhovorech ve tmě a vůbec díky za tvůj životní příběh, který tě k poskytování terapie dovedl. Snad sem ti to aspoň částečně řekl i u vás, ale pro jistotu opakuji. První dva dny jsem regulérně prospal a jsem tomu zpětně velmi rád. Moje chronická únava v zásadě zmizela a cítím se celkově dobře odpočatý. Další 4 dny byly strašně intenzivní. Nemohl jsem pořádně chytit myšlenku a déle se jí věnovat. Pořád se mi můj život míhal před očima a jsem vděčný že jsem si předem nastudoval jak si dělat do sešitu poznámky tak, abych je pak dokázal přečíst. Poslední den byl ve znamení odpočinku a ohromného se těšení domů, na kluky a na ženu. Celkově pobyt hodnotím jako velmi prospěšný a ke stavu ve kterém jsem byl, vlastně jako "záchranný". Ještě jednou díky, opatruj se ty i celá tvoje rodina a ať se vám všem daří.  Honza

 

- Pobyt ve tmě jsem absolvoval za účelem se pořádně prospat a hlavně vypnout od všedního a dosti zrychleného způsobu našich živototů. Podařilo se mi také zodpovědět si některé otázky, které bych si v normálním čase, plných rušivých elementů nezodpověděl. Chtěl bych poděkovat Milanovi, který se o mě staral, že toto očekávání mi bylo splněno. Nejenom že mě dokázal po dobu pobytu motivovat, ale i jídlo, které mi připravoval bylo k mému překvapení velmi chutné!!! Bohouš

 

- Brdské slunce - Terapie tmou...místo kde můžete být konečně sami sebou. Kde můžete zpívat, tančit, hrát na nástroje, vyspat se do sytosti nebo jen sedět a naslouchat svému srdci. Místo, na které nikdy nezapomenete. Milan je průvodce s velkým srdcem, úžasným darem naslouchat a kreativním přístupem k vaření. Budete se cítit jako v bavlnce. ❤️  Alena


- Recenze od klienta, který přiletěl až z dalekého Norska: Jedna z nejvýznamějších zkušeností, které jsem měl. Po pár dnech pobytu ve tmě jsem si uvědomil, co způsobovalo můj neklid a mohl to začít řešit. V posledních dnech po pobytu ve tmě jsem začal být velmi kreativní a ustanovil jsem si plány co dál. Od té doby jsem mnohem klidnější a lépe zvládám tlak. Doporučuji každému.   Petr

 

- Díky, díky a znovu díky. Za jedinečnou možnost ponořit se do své duše. Když jsem po třech dnech odjížděla domů, cítila jsem se především odpočatě. Po uplynutí tří týdnů musím říci, že se stále cítím odpočatě a navíc uvolněně. Někdy nestačí vědět co má člověk dělat nebo nedělat, někdy je potřeba to vědění přijmout za své a následně ho začít praktikovat a v tom mi pobyt ve tmě pomohl. Děkuji Milanovi za podporu, jeho zkušenosti a výbornou kuchyni :-). Zcela určitě se vrátím, abych si užila ve tmě celý týden, určitě to stojí za to.                 Jana


- Uprostřed brdských hvozdů, stojí nová, čistotou a dřevem vonící chatka.Přesto, že je plná tmy, obývá ji slunce. Jeho paprsky lásky, kterou je prozářen pokrm i slovo Milana, průvodce celého pobytu, napomáhá k nalezení vlastního světla ve tmě.Ukončení vlastní terapie, nádech z matky přírody, zvuk zurčícího potůčku, zpěv ptáků v korunách stromů a pohled do sadu, zářivě oranžových rakytníků.Slovo zůstává pouhým slovem. Věrohodnost slovu je možné dát jen vlastním prožitkem.Prožitek se stává skutečností, ke které netřeba slov.Mohu jen dodat: " Kdo jednou zkusí, nechce jinak"             Jitka

 

- Děkuji za všechno a především za to, co je v těchto chvílích nejdůležitější, Milane děkuji za bezpečí, které jsem po celou dobu cítila. Vzdálený pomyslný oheň a pozornost Tvá a Tvojí ženy Kamily. Děkuji za jídlo, které jsi s laskavostí Tobě vlastní pro mě chystal a děkuji, že rozumíš a nezlobíš se, že jsem ho nejedla. Dnes vím, že potrava mé duši, jež se jí dostávalo stačila, a proto mé fyzické tělo občas vyslalo touhu po šťavnatém ovoci, na které jsi však nikdy nezapomněl a vždy bylo radostí pro mě, že bylo součástí té hostiny, kterou jsi mi každý den uspořádal. Děkuji, že jsi mi každý den nabídl svoji pozornost a možnost mi naslouchat a děkuji, že se nezlobíš, že jsem jen s láskou poděkovala, ale byla dál nejšťastnější jen ve své samospolečnosti, protože necítila jsem se sama. Bylo se mnou vše, kdybych to potřebovala, ale nejvíc vědomí, že jsem tím vším. Proto žádný stesk, žádný smutek ale pocit plnosti života….Milane vrátím se a těším se na svůj další čas trávený ve tmě, která má dnes zcela jinou formu, když večer do ní usínám….. S láskou MM

 

- Bylo to tady skvělé. Veškerý servis na jedničku. Parádní jídlo, skvělý přístup, příjemná chatka. Jinak moc děkuji, tmou jste mi otevřeli oči. Třeba se někdy vrátím. Rozhodně vás budu doporučovat. Milan je borec.        Tomáš

 

- Velice rád se podělím o luxusní zážitek u vás a to byla terapie tmou, kterou jsem dostal jako dárek od své ženy k vánocům.Dostal jsem původně 3 noci a po setkání s Milanem a povídání si o tom co mne čeká jsem neváhal ani minutu a požádal o den navíc přesto že jsem si upřímně nedovedl představit co mne čeká...Naprosto nepopsatelně krásný čas strávený ve tmě a co vás čeká venku až vyjdete tak to je ještě lepší. Najdete tam sami sebe a svůj směr. Vřele a upřímně doporučuji. Jídlo připravované Milanem nemělo sebemenší chybičku. Děkuji moc. Mějte odvahu a běžte do toho být sami se sebou. Jiří Vančat z Kantýny u Juráška Oblastní nemocnice Zunz areál II

 

- Pobyt ve tmě u Milana byl krásný. O terapii tmou jsem toho moc nevěděla a šla to spíše jen zkusit ze zvědavosti. Překvapilo mě jak můj pětidenní pobyt rychle utekl. Velké díky příjemnému prostředí, povídání si s Milanem a výbornému jídlu a pití. Každé probuzení jsem se těšila co dobrého ochutnám a jaký čaj dnes budu mít. Dneškem moc děkuji za pobyt, a uvidím co mi zítřek přinese.  Eliška 

 

Již 2 dny doma ze tmy v Brdském slunci a stále se vezu na obláčku pochopení, uvolnění a štěstí. Šla jsem do tmy na 6 dní, naprosto bez jakýchkoliv očekávání. Rozhodnutá užít si ticho, klid a spoustu času sama na sebe. Na své cvičení, automasáže, hýčkání svého těla olejíčkem, tanec a zpěv... Ale! Našla jsem tam ještě mnohem, mnohem více. Již při uvítacím rozhovoru jsem obdivovala, jak má Milan systematicky a přesto intuitivně seřazené poznámky, co všechno s klientem probrat. ☺️ Nezapomněl snad vůbec na nic, ani třeba na detail, že svou tmu absolvuji 1. týden nového měsíce a tedy ve středu bude zkouška sirén (probíhající vždy celorepublikově), abych se nevylekala, cože to houká. A dál prostě frčelo příjemné za příjemným. Vstoupila jsem do chatky (přála jsem si již vstup po tmě, abych mohla celou chatku bez většího vědomí, jak vypadá, propátrat hmatem), a zjišťovala, jak úžasně a dokonale je postavena. Podivovala jsem se nad tím, že je téměř nemožné se zde uhodit, našla jsem úplně všechno, co jsem potřebovala (řekla bych až nadstandard). A údiv pokračoval s večeří, která byla natolik lahodná, že jsem se hned začala těšit na další jídla během mého pobytu. Chci zde vypíchnout, že mě Brdské slunce naprosto nadchlo svým kuchařským uměním, pestrostí stravy, kde vedle hlavních jídel nechybělo vždy ovoce, zelenina a sušené plody a jako bonus úžasné bylinné i ovocné čaje.
Páni, mohla bych tu psát celou slohovku, ale asi by to nevydržel nikdo dočíst, tak ještě jenom pár vět o tom, jak velká, starostlivá a nenásilná byla péče a velkým přínosem rozhovory ve tmě s Milanem. Úžasný, klidný a moudrý průvodce, který mi pomohl najít můj velikánský blok uvnitř mě a velice citlivě mě dovedl k přemýšlení a seberozvoji. Díky jeho podpoře jsem rozlouskla, pochopila, a hlavně odložila břemeno, které jsem s sebou vláčela přes 20 let! Ach ta úleva a o to větší euforie při přenádherném výstupu ze tmy, za zpěvu ptáků a východu slunce.
Bože, na světě je tak krásně. Děkuji s úctou Šárka

 

- Vaše "oáza uprostřed polí, luk a strání" je něco naprosto výjimečného. Ze 3D pohledu, běžného vnímání a prostého citu pro krásu je dům, zahrada nad potokem, sad, stejně jako vnitřní prostory domu souborem úžasných zákoutí vyvolávajících pocit hřejivé radosti, místy až vzrušujícího nadšení. Je krásné prohlížet si knihovnu plnou knih, které svým obsahem patří do sféry zájmu každého, kdo cítí, že svět a život jsou víc než jen viditelné obrazy a že největším dobrodružstvím je putování vlastním nitrem. Můžu tedy jen blahopřát a "přejícně závidět" to, co se vám podařilo vybudovat. Využil jsem možnosti poslouchat krásnou hudbu, která byla příjemným pozadím pro vychutnávání naprosto skvělých pokrmů a výtečného čaje. Ačkoliv se mi nedařilo dostat se v meditaci nijak hluboko, nenechal jsem se tím rušit, a tak můj čas plynul v klidu, pozvolna, uvolněně. Podařilo se mi hned druhý den rozbít pocit jeho kontinuity, takže jsem ztratil orientaci, zda je den či noc. To jsem si přál. A najednou slyším ohňostroj. Bylo mi jasné, že ještě není půlnoc, dneska se střílí už od raného večera... Věděl jsem tedy, že je přede mnou poslední noc a dopoledne. Silný hluk rachejtlí půlnočního ohňostroje navodil jistý pocit přechodové fáze a já si přál, aby... a pár dalších věcí...Tuším, že je dopoledne. Za chvíli se vrátím do světla. Věnuji koncentrovanou pozornost svému vědomí. Uvědomuji si vlastní vědomí. A uvědomuji si zároveň, co dělám. Je to nový prvek v mé meditačně-sebepoznávací praxi. Vracím se k tématu, které bylo dlouhodobým předmětem mých snah. Cítím, že se začíná objevovat téma pochopení, odpuštění a smíření. A otevírá se grand finale, tříhodinová seance, během níž mi procházejí hrudí vlny pocitů nejrůznějšího zabarvení, vím co se děje, roztává led na rybníku, ven se valí dosud zamrzlá nebo studená a nehybná voda, srdce ožívá novou krví a pocit smíření se proměňuje v pocit vděku za to, co jsem tady a teď prožil. Velká slova. Patos. Musí to tak být, přeji-li si přiblížit závěr svého úžasného a velmi přínosného pobytu ve tmě v krásném dřevěném domku na kraji zahrady nad potokem, který mě vítá, když se vracím do světla prvního dne nového roku. A kdyby se mi nemotala hlava, šel bych si s tou vodou zazpívat. Děkuju a přeju hodně štěstí:-)                     Honza

 

- Myslela jsem si, že je tma strašidelnější.. :) Měla jsem z pobytu velký respekt, ale přesto mě něco ve mě nutilo do toho jít.. Poměrně dlouho jsem vybírala kam. Přála jsem si, aby provozovatel byl podobně smýšlející člověk na duchovní cestě (ale ne zas úplně z jiné planety) a ne jen někdo, kdo jej provozuje kvůli financím. Sem mě to nějak táhlo a zaujala mě tady i lokalita a fér cena za pobyt. —> Zcela upřímně píšu, že líp jsem si vybrat nemohla.. Milan je přesně Ten člověk na správném místě (i s jeho silným příběhem, jak se ke Tmě dostal). Chatka je nová, čistá, voňavá. Velká je tak akorát a vybavení dostačující. Jídlo bylo geniální!!! Lívance a palačinky byly prostě top! Moc jsem si užívala i chvilky, kdy si se mnou šel povídat (a vést) mě, protože to vždycky tak uteklo. Navíc jsem byla překvapena i sama ze sebe, protože já, ze své podstaty samotář, jsem si myslela, že ho do chatky ani nepustím a nakonec to byla vždycky nejsvětlejší chvilka dne :D Takže Milane, ještě jednou tobě VELKÉ DÍKY. Byl to pro mě zážitek opravdu nezapomenutelný!           Monika

 

Každému, kdo uvažuje o tmě, do ní doporučuji vstoupit. Netušila jsem, proč mě láká, ale poslechla jsem svou intuici a nechala tmu pracovat. Přínos tmy bych u sebe rozdělila do tří fází. První fáze byl samotný proces pobytu, který byl pro mě především ve znamení odpuštění. Odpuštění sobě i druhým. Ačkoli jsem ho již dříve několikrát udělala, přesto bylo co dočišťovat. Nesmírně se mi ulevilo. Druhá fáze, byl závěrečný rozhovor s Milanem, při kterém jsme se už nebavili čistě o mě, ale o životě obecně a kde jsem se dozvěděla pro mě zásadní, inspirující a nové informace. Konkrétní třetí přínos tmy se ukáže časem, protože věřím, že nikdo se ze tmy nevrátí stejný. Brdské slunce všem doporučuji. V malebné vesničce jsem se cítila bezpečně, v prostorné zahradě, kde mě nikdo neslyšel, komfortně, jako městská holka jsem ocenila standardně zařízenou koupelnu. Kdybych nezvládla tmu, líbila se mi možnost si v celé chatce rozsvítit a dokončit "jen" relaxační dovolenou. Jídlo bylo vynikající. Ocenila jsem a jednou i využila SOS zvonek, kdy ke mě Milan okamžitě přiběhl. Kdybych tušila, jak je Milan vynikající terapeut, zvala bych ho k sobě již od prvního dne a měla díky tomu více času vše probrat, případně se k nějakým tématům vrátit. První setkání se světlem jsem špatně snášela a zde nastoupila i Kamila, která se mnou za pomoci různých metod pracovala, uzemnila mě a rychleji navrátila do dobré kondice.           Jana

 

Začátkem letošního roku jsem se rozhodl, že podniknu další krok na své, cca dvouleté cestě k sebepoznání, odbourávání stresu, celkovému zklidnění, nevím jak to přesně nazvat.Na začátek května jsem si objednal šestidenní pobyt ve tmě v Brdském slunci u manželů Polákových. Neměl jsem vůbec tušení, co mne tam čeká. Po přečtení několika recenzí jsem si sice nějakou představu udělal, ale realita je přece jen trochu jiná.Po vřelém Milanově přivítání a probrání všech detailů, jak bude celý pobyt probíhat, jsme se přesunuli do útulné chatky, kde jsem si ještě za světla prohlédl celý interiér, abych se po zhasnutí mohl orientovat. Po dohodě s Milanem jsem si pobyt zahájil sám, vypnutím hlavního jističe na verandě. To byla nejtěžší chvíle, kdy to na mě všechno dolehlo. Po vypnutí jističe se, k mému velkému překvapení, ve mně začal rozlévat neskutečný klid a mír, což jsem vůbec nečekal. Když jsem před pobytem četl recenze, kde někteří zmiňovali své zážitky, tak jsem si říkal, že já určitě nic takového nezažiji. Opak byl pravdou. Jeden ze zážitků byl tak silný, že mne doslova „posadil na zadek“, jedna stěna se mi na okamžik celá rozsvítila, a byla na ní vidět zřetelně silueta postavy. To vše se odehrálo, když jsem se snažil meditovat. Nevím, jak dlouho po té, možná hodiny jsem seděl na posteli a nechápavě přemítal, co se to vlastně stalo. Říkal jsem si, tak už je to tady, už jsem se z toho zcvoknul, ale čím víc jsem o tom přemýšlel a zklidňoval se, tak tím víc jsem si uvědomoval, že to bylo skutečné. Nedokážu vůbec popsat slovy to, co mnou projelo jako kulový blesk. Jediné přirovnání, které mne napadá je, miliony voltů lásky, míru, pohody. Podobných zážitků jsem tam zažil několik, ale tento byl nejsilnější. Celým pobytem mne provázel Milan, který se mne pokaždé, když přinesl jídlo, zeptal, jestli si chci popovídat. Každý den jsem se s ním rád podělil o své zážitky a dojmy. Co se týče stravy, tak jsme se na začátku dohodli, že zkusíme vegetariánskou, a když to, jakožto zarytý masař, nedám, tak to změníme. Milanovo gastronomické umění je tak skvělé, že jsem bez problémů celý pobyt byl na vegetariánské stravě.Tímto bych moc rád poděkoval Milanovi za jeho péči a ochotu, se kterou mne celým pobytem provázel. Byl to zážitek, na který nezapomenu a určitě si to u Polákových zopakuji ještě jednou. MOC DĚKUJI.                      Robert

 

Věřím, že TMA musí každého zavolat. I přesto, že máme chatku na terapii tmou, kterou provozuje můj manžel, mě tma zavolala až po roce a půl. Bylo to v době, kdy jsme měli zdárně za sebou velmi těžké období a potřebovala jsem si především odpočinout. Jiný záměr jsem neměla, což si myslím, že je dobře přistupovat k pobytu bez očekávání čehokoli. Odpočinek proběhl a co bylo potom bylo jedno z nejúžasnějších zážitků v mém životě. Dostat se sama k sobě, ke své hluboké podstatě, k informacím, které jsem dostala, to jsem nikde jinde neměla možnost zažít. Jak nám řekla jedna klientka, když vyšla z naší tmy. Pobyt ve tmě je takový, jaký je člověk sám, zde sami sebe uvidíme takoví, jací jsme. Věřím, že máme v sobě všichni, co nádherného objevovat. Já osobně jsem ve tmě dostala hodně dárečků. :-) Až si mě TMA opět zavolá, velmi ráda si pobyt zopakuji. P.S. Zde do blogu dám trochu mých zápisků, které jsem si ve tmě psala. Kamila

 

Když jsem o pobytu ve tmě slyšela poprvé, řekla jsem si pro sebe, že to je "pěkná blbost, když někdo potřebuje lézt do tmy, aby se dokázal lépe soustředit na - cokoli, na co se chce soustředit, nebo vyřešit si - cokoli, co si potřebuje vyřešit."Od loňského léta se ale téma tmy začalo kolem mě vyskytovat až nějak moc často. Spolu s manželem jsme o pobytu ve tmě hovořili a nakonec se shodli, že bychom jej rádi zažili. Na podzim padlo rozhodnutí jít do toho. Internetový výběr nás dovedl k Milanovi a Kamile. Pobyt ve tmě prožil nejdříve manžel, o dva týdny později jsem ho následovala. Není nejspíš překvapivé, že oba jsme prožívali týden ve tmě úplně jinak. :-) Oba se však shodneme na tom, že prožitek byl jedinečný a v podmínkách "běžného života" nedosažitelný.Kdybych měla celý pobyt shrnout do několika slov, jsou tato snad nejvýstižnější (a každým dnem se stupňovala v intenzitě): pokora, úsilí, láska, světlo, spojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti do jediného okamžiku - nekonečného časoprostoru, a zase pokora, úsilí, spojení s láskou, neuvěřitelnou ženskou energií, která naplňovala silou a moudrostí, vhledem do hlubokých poznání.Tuto zpětnou vazbu jsem chtěla napsat již dříve. (Nyní jsou to 3 týdny od pobytu.) Pracovní vytíženost však byla veliká a jednoduše nebylo kdy. Práce mě baví. Je však velmi náročná na pozornost. Snad každý den zažívám ponoření do činností, kdy zapomenete, že jste, a čas uteče, ani nevíte jak. Takřka život v jiné realitě. Pak den skončí a vy se vracíte "zpátky k sobě". - Což je něco naprosto odlišného od zážitku ze tmy, kdy jste v sobě a zároveň vším a všude v každém přítomném okamžiku. Měla jsem obavy, že čím déle ze tmy budu, tím se tento pocit nebo stav bude ztrácet. Je však zajímavým a milým zjištěním, že to, co jsem prožila ve tmě, ve mně stále zůstává. Někdy je to odstrčené. Chci-li si však (ve vší pokoře a lásce) pro "to" šáhnout, je to tam. Trochu mi to připomíná učení se cizím jazykům. Dlouho a dlouho cvičíte, učíte se a máte pocit, že se nic neděje. A pak to najednou sepne a vy jste o veliký skok dál. A najednou máte vhled. A ten už je ve vás navždy. Můžete ho odsunout na okraj pozornosti, ale nikdy ho neztratíte. Dalším cvičením a učením ho můžete jedině prohloubit.Zajímavou otázkou je hluk okolního prostředí. Mojí představou bylo, že zažiji naprostou tmu a ticho. Byla jsem překvapená, jaké ruchy může poskytovat malá vesnice takřka na kraji světa. Takto jsem byla, alespoň v nějakém rámci, ukotvená mezi přibližným dnem a přibližnou nocí. Myslím si, že kdyby tyto zvuky do chatky nedoléhaly, ztratím se v časoprostoru nadobro.Děkuji Milanovi a Kamile za prostředí, které lidem, kteří chtějí tmu prožít, připravili a jak se o něj starají. Místo je opravdu přátelské. Milan je respektující průvodce, který vás vnímá jako člověka se svými (každý vlastními) potřebami. Je zde pro vás, pokud ho potřebujete. Chcete-li být sami se sebou, vytvoří vám pro to prostor.Do tmy se zase někdy vrátím. Byl to pro mě nesmírně obohacující zážitek. Magda

Šel jsem do toho, protože mi to přišlo jako velké dobrodružství vyzkoušet si fungovat v naprosté tmě kde vás nic nerozptyluje. A mohu říci, že mi celý pobyt dal mnohem více, než jsem čekal. Člověk má možnost nahlédnout do svého nitra. Zároveň si odpočinout a najít vnitřní sílu. Vyřešit a uzavřít si v sobě mnohé věci, křivdy, vztahy a situace z minulosti. Přehrát si znovu vlastní život a promyslet si další kroky do budoucna. Děkuji za tuto možnost poznat sám sebe a za úžasný přístup Milana. Věřím, že z pobytu ve tmě budu ještě dlouho čerpat. Opravdu to byl zážitek. Držte se. Honza

Mohu jen doporučit. Velmi příjemné prostředí, super péče, výborná kuchyně. Být sama se sebou byl pro mně krok do neznáma. Děkuji za možnost uskutečnit tuto nádhernou cestu plnou zážitků a odpovědí. Stála za to. Míla

Pobyt ve tmě v chatičce Brdské slunce byl pro mě silným a přínosným zážitkem. Prostředí a vybavení chatičky je perfektní a dobře uzpůsobené pro život ve tmě. Vstup do tmy, denní režim a vystoupení ze tmy je dobře promyšlené, takže mi velmi vyhovovalo. Sdílení s Milanem a jeho nenásilné vhledy mi vytvářely prostor pro vlastní cestu a zároveň inspirovaly nasměrování mé vlastní pozornosti.První dny mi umožnili si uvědomit, jak jsem unaven a jak potřebuji „vypnout“ od ostatních činností, povinností a starostí. A získat pak prostor a postupně i energii se zamyslet nad vlastním životem a jeho dalším směrováním.Praktická část pobytu ve tmě byla taky zajímavá a vlastně úsměvná – jak si dát zubní pasty na kartáček tak akorát, když nevidím, jak si nabrat jídlo na lžíci, když nevidím jakou formu má, nebo si vybrat správné vitamíny a doplňky stravy, které jsem si doma chytře smíchal do jedné lahvičky. Nakonec nejobtížnější pro mě byla nemožnost se orientovat v čase a tím nechat svůj režim pouze na potřebách mého těla – kdy jíst, kdy spát apod.A přínos pro mě – udělal jsem se jasno a naplánoval si další kroky v mém profesním životě. A taky se mi vyjasnilo v jednom životním tématu, se kterým se již dlouho potýkám. Není to vyřešeno, ale mám pocit, že jsem se vydal správným směrem . Miloš